Drážďany - kultura, památky, historie

Spektakulární expozice umístěná v budově bývalého plynojemu. Umělec a architekt Yadegar Asisi zde vytvořil dokonalou iluzi města Drážďany, tak jak podle historických obrazů vypadaly v roce 1756. Ze 12 metrů vysoké platformy pozorují návštěvníci Drážďany shora, jakoby stáli na ochozu dvorního kostela Hofkirche. Jsou svědky rozednění, bouře během dne a západu slunce, k tomu slyší hlasy, zpěv ptáků, hlas ponocného a zvuky barokního města.
Tato expozice se nyní odstěhovala a místo ní je tu od prosince 2011 k vidění 360°panorama antického Říma v roce 312, které dosud bylo vystaveno v Lipsku. Do budoucna jsou plánovány další projekty, mj. pohled na ztroskotaný Titanik ležící na mořském dně.

V drážďanském „Světě dobrodružné matematiky“ mohou návštěvníci všech věkových skupin hravou formou alespoň na pár okamžiků žít matematikou. Na výstavní ploše 1000 m2 se mohou seznámit se zhruba stovkou experimentů, které podněcují k vyzkoušení, přemýšlení a vzbuzují úžas. Pro předškolní děti je tu k dispozici zvláštní oddělení.

Tato expozice byla zřízena ve spolupráci se studujícími a vyučujícími oboru matematika drážďanské Technické univerzity ve spolupráci s Technickými sbírkami města Drážďany. Tento projekt mohl být realizován díky subvencím saského ministerstva kultury. V polovině září byla expozice vybavena také českými texty, tak aby i návštěvníci z České republice mohli objevit Dobrodružný svět matematiky ve své mateřštině.

Ve starém plynojemu byste asi nic spektakulárního nikdy nehledali. Ale ten, který byl postaven v letech 1908-09 podle návrhu známého drážďanského architekta Hanse Erlweina se brzy po svém dokončení stal symbolem drážďanské čtvrti Reick. Na železniční trati z Děčína do Drážďan jej uvidíte po pravé straně po průjezdu zastávkou Reick. V prosinci 2006 umístil do kruhové budovy plynojemu svou spektakulární expozici umělec a architekt Yadegar Asisi a nazval ji „Panometer“, což je novotvar vzniklý spojením slov „panorama“ a „plynometr“ (resp. Gasometer tj. plynoměr). Umělcova první expozice představovala dokonalou iluzi města Drážďany, tak jak podle historických obrazů vypadaly v roce 1756. Ze 12 metrů vysoké platformy mohli návštěvníci pozorovat Drážďany shora, jakoby stáli na ochozu dvorního kostela Hofkirche a mohli být svědky rozednění, bouře během dne a západu slunce a slyšet k tomu zvuky barokního města, zpěv ptáků a po setmění pak hlas ponocného.

Tato expozice se nyní odstěhovala a místo ní je tu od prosince 2011 k vidění 360°panorama antického Říma v roce 312. Tato expozice byla dosud k vidění v Lipsku. O tom, zda Řím roku 312 je také tak překvapivý a úchvatný jako byly Drážďany 1765 se musíte přesvědčit sami. Do budoucna jsou plánovány další projekty, mj. pohled na ztroskotaný Titanik ležící na mořském dně.

Ocelový most dokončený v roce 1893 spojující městskou čtvrť Loschwitz a Blasewitz. Oficiálně se tento most jmenuje "Loschwitzký most", ale nikdo v Drážďanech mu neřekne jinak než "Modrý zázrak" resp. německy "Blaues Wunder". Panují spory o tom, jak most k tomuto vzletnému titulu vlastně přišel. Velmi oblíbená je teorie, která praví, že most byl zpočátku natřen na zeleno směsí kobaltové modři a chromové žluti. Potom co ale chromová žluť neodolala povětrnostním vlivům a vybledla, most zmodral. Ale podle jednoho novinového článku z roku 1893 byl most už tehdy natřen třemi vrstvami bleděmodrého nátěru, který tehdy přišel na 57 tisíc marek.

Muzeum nyní připravilo speciální dočasnou výstavu jednoho z nejvýznamnějších současných světových válečných fotografů Američana Jamese Nachtweye. Jeho snímky zobrazují válku z perspektivy těch nejbezmocnějších. Za svou práci obdrží Nachtwey 11. února (11 h) v Semperově opeře Drážďanskou cenu za mír. Slavnostní řeč pronese německý režisér a fotograf Wim Wenders. www.semperoper.de Poté bude slavnostně zahájena výstava Nachtweyových fotografií. http://en.wikipedia.org/wiki/James_Nachtwey (také CZ)

Na druhou polovinu roku 2012 muzeum připravuje velkou výstavu věnovanou bitvě u Stalingradu.

Renomovaný architekt Daniel Libeskind vytvořil nový efektní architektonický vzhled pozdně klasicistní budovy. Od poloviny října zde bude k vidění 9.000 exponátů s protiválečnou tematikou.

Na počátku letošního roku doporučil americký deník New York Times 20 míst, která se v tomto roce vyplatí navštívit. Na tomto seznamu bylo Německo zastoupeno jen jednou. Podle Timesů je důvodem návštěvy Německa v tomto roce právě otevření drážďanského muzea historie militarismu. A právě 15. října ona událost nastane – v tento den bude muzeum slavnostně otevřeno.

Sedmiletá přestavba stála 57 miliónů euro a muzeum počítá s 160 tisící návštěvníky ročně, kteří si zde mohou prohlédnout na ploše 13.000m² zhruba 10.500 exponátů.

Kulturní a umělecko-historická expedice k emočním a intelektuálním hnacím silám člověka i do nejhlubších propastí lidské duše. Texty k výstavě jsou k dispozici také v češtině.

Nová mimořádná výstava Německého muzea Hygieny je zasvěcena nejsilnějším lidským pocitům. Zabývá se vášněmi, jež jsou schopny nás uchvátit a ovládnout natolik, že nabourají naši svébytnost, osobitost i sebeovládání. Hlavní pozornost patří tak zásadním emocím, jakými jsou láska, nenávist, radost, smutek, ale též hněv, strach, stud, odpor či žádostivost. Výstava vzdává hold nevyzpytatelným lidským emocím, těm nejhlubším i nejvšednějším, nejnebezpečnějším i nejnespoutanějším a zároveň nejúžasnějším v celém našem bytí.

Ve spolupráci s operní režisérkou Mariame Clément a jevištní výtvarnicí Julií Hansen vytvořila kurátorka Catherine Nichols výstavu s historickými i mezioborovými přesahy. Výstava uvádí na scénu kulturní dějiny od antiky do současnosti, a to prostřednictvím vzácných i prostých exponátů z nejrůznějších oblastí společenského života – ať už z muzea, umění či kuchyně. Scénograficky je výstava naprosto novátorská: Je pojata jako drama o pěti dějstvích, na jehož otevřeném jevišti vystupují v hlavních rolích vášně. Stejně jako i ostatní stálé či dočasné výstavy drážďanského muzea hygieny slibuje i tato expozice pohlédnou na aktuální lidská témata ze zcela nové perspektivy.