Tak "Sbírka soch a plastik" a "Noví mistři" mají opět střechu nad hlavou. "Drážďany jako metropole umění jsou díky nově otevřenému Albertinu opět kompletní." Takto výstižně to formuloval saský premiér Stanislaw Tillich ve svém slavnostním projevu u příležitosti znovuotevření této jedinečné drážďanské galerie, v níž se nacházejí díla z období 19.-21. století.
Spektakulární expozice umístěná v budově bývalého plynojemu. Umělec a architekt Yadegar Asisi zde vytvořil dokonalou iluzi města Drážďany, tak jak podle historických obrazů vypadaly v roce 1756. Ze 12 metrů vysoké platformy pozorují návštěvníci Drážďany shora, jakoby stáli na ochozu dvorního kostela Hofkirche. Jsou svědky rozednění, bouře během dne a západu slunce, k tomu slyší hlasy, zpěv ptáků, hlas ponocného a zvuky barokního města.
Tato expozice se nyní odstěhovala a místo ní je tu od prosince 2011 k vidění 360°panorama antického Říma v roce 312, které dosud bylo vystaveno v Lipsku. Do budoucna jsou plánovány další projekty, mj. pohled na ztroskotaný Titanik ležící na mořském dně.
Asi 20 km jihovýchodně od Drážďan, tj. nedaleko českých hranic za městem Pirna se na výšině nad železničním nádražím Heidenau-Großsedlitz, nachází typická barokní zahrada (vzdálenost od nádraží: cca 30 minut pěší chůze stále dokopce). Barokní představa přírody je formována touhou po jejím ovládnutí. Stromy a keře, stejně jako i trávník a květena se musí podrobit přísným geometrickým formám. Barokní parky jsou proto velmi symetrické, přísně uspořádané a učesané. Tak je tomu i u barokní zahrady, jejíž forma pochází z roku 1732. Tento přístup se diametrálně liší od pozdějšího romantického pojetí nespoutané a divoké přírody.
Celoroční vstupenka do všech 14 muzeí a galerií Státních uměleckých sbírek Drážďany je skvělou příležitostí jak si cenově výhodně a hlavně pohodlně a bez spěchání prohlédnout světově významné sbírky umění. S touto vstupenkou máte přístup na všechny výstavy umění ve Zwingeru, na všechny výstavy moderního umění v Albertinu a v budově Lipsiusbau, na veškeré výstavy v Rezidenčním zámku (kromě Historické Zelené klenby), včetně výstupu na zámeckou věž Hausmannsturm v letní sezóně a včetně sbírek pokladů v Nové Zelené klenbě či v Turecké komoře. V Sasku tato vstupenka platí také do vlastivědného muzea v Herrnhutu a do muzea GRASSI v Lipsku. Vstupenka platí dokonce i na veškeré dočasné a speciální výstavy ve všech zmíněných institucích. Pro milovníky umění je nepochybně vhodným dárkem.
Vstupenka je nepřenosná na jinou osobu a je nutné na ní vyplnit jméno a datum narození. U vstupu platí pouze s platným cestovním pasem či občanským průkazem. K dostání je například u pokladny ve Zwingeru, v Rezidenčním zámku či v Albertinu. Děti a mládež do 16 let mají do jmenovaných muzeí a galerií po předložení pasu či občanky vstup zdarma.
V drážďanském „Světě dobrodružné matematiky“ mohou návštěvníci všech věkových skupin hravou formou alespoň na pár okamžiků žít matematikou. Na výstavní ploše 1000 m2 se mohou seznámit se zhruba stovkou experimentů, které podněcují k vyzkoušení, přemýšlení a vzbuzují úžas. Pro předškolní děti je tu k dispozici zvláštní oddělení.
Tato expozice byla zřízena ve spolupráci se studujícími a vyučujícími oboru matematika drážďanské Technické univerzity ve spolupráci s Technickými sbírkami města Drážďany. Tento projekt mohl být realizován díky subvencím saského ministerstva kultury. V polovině září byla expozice vybavena také českými texty, tak aby i návštěvníci z České republice mohli objevit Dobrodružný svět matematiky ve své mateřštině.
Ať už tomu budete či nebudete věřit, je v Drážďanech více než 310 mostů a mostků, které se klenou nejen nad řekami, říčkami, potoky i potůčky, ale i nad ulicemi, údolími či nad železnicí. Řeka Labe je v Drážďanech přemostěna devětkrát. Dva další mosty se nachází ve výstavbě. Na druhý břeh Labe se můžete na čtyřech místech dostat také přívozem.
Zářící žluté, bílé či červené hvězdy k saským vánocům prostě neodmyslitelně patří. Svítí a zdobí balkóny, verandy a zimní zahrady většiny drážďanských vil i bytových domů. Spolu s vánočním svícnem a s krušnohorskými dřevěnými vyřezávanými ozdobami jsou tou neoblíbenější vánoční výzdobou oken.
Ale původ těchto hvězd není až tak úplně německý. Angličtina nazývá tuto vánoční ozdobu “Moravian Star”, což nám původ hvězdy trochu napoví. Ale celá věc je mnohem složitější. Sahá do roku 1722, kdy řada českých a moravských exulantů hledala únik před persekucemi za své náboženské vyznání. Většina z nich byla členy Jednoty bratrské či tzv. Moravské církve, a tudíž přívrženci protestantismu. A protože protestantismus má už odedávna v Sasku tradici, tak těmto krajanům poskytl půdu a zázemí saský šlechtic Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu a z Pottendorfu. Mezi lety 1722 až 1732 tak byla mezi Žitavou a Budyšínem, východně od Šluknovského výběžku, založena obec Ochranov, německy Herrnhut.
Na začátku 19. století se při hodinách matematiky a geometrie v ochranovském internátu studenti učili konstruovat archimedovské mnohostěny...
